The Centre for Internet and Society
https://cis-india.org
These are the search results for the query, showing results 81 to 95.
ଓଡ଼ିଆରେ ଉଇକିପିଡିଆ ଓ ଉଇକିପାଠାଗାର: ଓଡ଼ିଆ ପୁସ୍ତକ ଏଣିକି ମୁକ୍ତରେ ମିଳିବ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ
https://cis-india.org/news/odishan-march-30-2014-odisha-2014-coverage
<b>ଭୁବନେଶ୍ବର (ମାର୍ଚ୍ଚ ୨୯): ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡିଆ ତରଫରୁ ଆଜି ଭୁବନେଶ୍ବର ଜୟଦେବ ଭବନଠାରେ ଓଡିଶା ଦିବସ ପାଳିତ ହୋଇଯାଇଛି। ଆୟୋଜିତ ଉତ୍ସବରେ ମୁଖ୍ୟ ଅତିଥି ଭାବେ ପଦ୍ମଶ୍ରୀ ଡ. ଦେବୀପ୍ରସନ୍ନ ପଟ୍ଟନାୟକ ଯୋଗଦେଇ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାକୁ ବିଶ୍ବସ୍ତରରେ ପହଞ୍ଚାଇବା ପାଇଁ ଉଇକିପିଡିଆର ଉଦ୍ୟମ ପ୍ରଂଶସନୀୟ ବୋଲି ମତବ୍ୟକ୍ତ କରିଥିଲେ । ସମସ୍ତଙ୍କର ମିଳିତ ଉଦ୍ୟମ ହିଁ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷା ଓ ସାହିତ୍ୟକୁ ସମୃଦ୍ଧ କରିପାରିବ ବୋଲି ସେ ଆଶାପ୍ରକାଶ କରିଥିଲେ ।</b>
<p style="text-align: justify; ">ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାକୁ ବହୁଳ ଭାବେ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଉପଲବ୍ଧ କରାଇବା ସହ ଡିଜିଟାଇଜେସନ କରିବା ଲକ୍ଷନେଇ ୨୦୦୨ ମସିହାରୁ ଉଇକିପିଡିଆ ନିରବଚ୍ଛିନ୍ନ ଉଦ୍ୟମ କରିଆସୁଛି । ଅନ୍ୟ ଭାଷା ପରି ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାର ଜ୍ଞାନକୋଷକୁ ବୃଦ୍ଧି କରିବା ଓ ଡିଜିଟାଇଜେସନ ମାଧମରେ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାକୁ ଉପଲବ୍ଧ କରାଇବା ପାଇଁ ଏହି ଦୁଇଦିନିଆ କାର୍ଯ୍ୟକ୍ରମ ଅନୁଷ୍ଠିତ ହୋଇଛି ଏହି ଉତ୍ସବରେ ଭାଷାତତ୍ବବିତ ପଦ୍ମଶ୍ରୀ ଦେବୀପ୍ରସନ୍ନ ପଟ୍ଟନାୟକ ଯୋଗଦେଇଥିଲେ। ଅନ୍ୟମାନଙ୍କ ମଧରେ ଉତ୍କଳ ବିଶ୍ବବିଦ୍ୟାଳୟର ପ୍ରଫେସର ଉଦୟନାଥ ସାହୁ , ଓଡିଶା ରିଭୁର ସଂପାଦକ ଡ. ଲେନିନ ମହାନ୍ତି, ଓଡିଶା ଭାସ୍କରର ମୁଖ ଶ୍ରୀଯୁକ୍ତ ପ୍ରଦୋଷ ପଟ୍ଟନାୟକ, ଭାଷା ଗବେଷକ ଶ୍ରୀଯୁକ୍ତ ସୁବ୍ରତ ପୃଷ୍ଟି ,କଳିଙ୍ଗ ଇନଷ୍ଟିଚ୍ୟୁଟ ଅଫ ସୋସିଆଲ ସାଇନ୍ସେସର ଅଧକ୍ଷ ଡ. ମଦନ ମୋହନ ସାହୁ, ମାଣିକ ବିଶ୍ବନାଥ ଦାତବ୍ୟ ସ୍ମୃତିନ୍ୟାସର ଅଧକ୍ଷା ଶ୍ରୀମତୀ ଆହ୍ଲାଦ ମୋହିନୀ ମହାନ୍ତି, ସ୍ମୃତିନ୍ୟାସର ସଂପାଦକ ବ୍ରଜମୋହନ ପଟ୍ଟନାୟକ ଓ ଏହାର ପରିଚାଳନା କମିଟି ସଦସ୍ୟ ଅଧ୍ୟାପକ ସରୋଜକାନ୍ତ ଚୌଧୁରୀ ଓ ଶିଶିର ରଂଜନ ଦାସ ଯୋଗ ଦେଇଥିଲେ ।</p>
<p style="text-align: justify; ">ଏହି ଉତ୍ସବରେ ଓଡ଼ିଆ ଶିଶୁ ସାହିତିକ ଡ. ଜଗନ୍ନାଥ ମହାନ୍ତିଙ୍କ ୧୧ ଖଣ୍ଡ ପୁସ୍ତକର ଡିଜିଟାଲ ପ୍ରକଳ୍ପ କିସ ଛାତ୍ରଛାତ୍ରୀଙ୍କ ଦ୍ବାରା ଖୁବ ଶୀଘ୍ର ଆରମ୍ଭ ହେବ ବୋଲି ଉଇକିପିଡିଆ ତରଫରୁ ଘୋଷଣା କରାଯାଥିଲା। ଏହି ପୁସ୍ତକସବୁ ଉଇକୁପିଡିଆରେ ବିନା କପିରାଇଟରେ ଉପଲବ୍ଧ କରାହେବ। ଡ ଜଗନ୍ନାଥ ମହାନ୍ତିଙ୍କ ପତ୍ନୀ ତଥା ମାଣିକ ବିଶ୍ବନାଥ ଦାତବ ସ୍ମୃତିନାସର ଅଧକ୍ଷା ଶ୍ରୀମତୀ ଆହ୍ଲାଦମୋହିନୀ ମହାନ୍ତି ଏହି ପୁସ୍ତକ ଗୁଡିକର ପ୍ରକାଶନ ପାଇଁ ଉତ୍ସବରେ ଲିଖିତ ଅନୁମତି ଦେଇଥିଲେ। ଓଡ଼ିଆ ଅଧ୍ୟୟନ ଓ ଗବେଷଣା ସଂସ୍ଥା ତରଫରୁ ଦେବୀପ୍ରସନ୍ନ ପଟ୍ଟନାୟକ ଓ ସୁବ୍ରତ ପୃଷ୍ଟିଙ୍କ ସଂକଳିତ ଆଉ ତିନୋଟି ବହି ମଧ୍ୟ ମୁକ୍ତ ଲାଇସେନ୍ସରେ ଉନ୍ମଚିତ ହୋଇଥିଲା । ଏହା ସହ ଓଡ଼ିଆରେ ଟାଇପ କରିବା ପାଇଁ ଅନୁବାଦ ହୋଇପାରୁଥିବା ସଫ୍ଟଓୟାରକୁ ଅତିଥିମାନେ ଉନ୍ମୋଚିତ କରିଥିଲେ। ଖୁବଶୀଘ୍ର ଉଇକିପାଠାଗାର ପ୍ରକଳ୍ପ ଆରମ୍ଭ କରାଯିବ ବୋଲି ଉତ୍ସବରେ ଘୋଷଣା ହୋଇଥିଲା। କିସ ତରଫରୁ ଏହି ବହିଗୁଡିକର ଡିଜିଟାଲ ସଂସ୍କରଣ ଏହାର ମୁଖ୍ୟ କାର୍ଯ୍ୟନିର୍ବାହୀ ଅଧିକାରୀ ଶ୍ରୀଯୁକ୍ତ ସୂର୍ଯ୍ୟକାନ୍ତ ମହାନ୍ତିଙ୍କ ପରାମର୍ଶରେ ଆରମ୍ଭ କରାଯିବ।</p>
<p style="text-align: justify; ">ଉତ୍ସବ ଆରମ୍ଭରେ ଉଇକିପିଡିଆର ସହ ପରିଚାଳକ ମୃତ୍ୟୁଞ୍ଜୟ କର ସ୍ବାଗତ ଭାଷଣ ଦେଇଥିଲେ। ପରେ ସେଣ୍ଟର ଫର ଇଣ୍ଟରନେଟ ଏଣ୍ଡ ସୋସାଇଟିର ଶୁଭାଶିଷ ପାଣିଗ୍ରାହୀ ଉଇକିପିଡିଆ ସମ୍ପର୍କରେ ସଂକ୍ଷିପ୍ତ ବିବରଣୀ କରିଥିଲେ। ମୁଖ୍ୟ ଅତିଥି ଦେବୀପ୍ରସନ୍ନ ପଟ୍ଟନାୟକ ନିଜ ବକ୍ତବ୍ୟରେ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାକୁ ଶାସ୍ତ୍ରୀୟ ମାନ୍ୟତା ମିଳିବାକୁ ନେଇ ହୋଇଥିବା ପ୍ରଚେଷ୍ଟା ବିଷୟରେ ଆଲୋଚନା କରିଥିଲେ। ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାର ଅନେକ ପୁସ୍ତକ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଉପଲବ୍ଧ ହେଉନଥିବାରୁ ପାଠକଙ୍କ ଜ୍ଞାନ ଆହରଣ ପାଇଁ ଏହା ଏକ ବିଶାଳ ପ୍ରତିବନ୍ଧକ ବୋଲି ସେ କହିଥିଲେ । ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାର ପତ୍ରପତ୍ରିକାକୁ କିପରି ସଂରକ୍ଷିତ ରଖାଯାଇପାରିବେ ଓ ପ୍ରାଚୀନ ପୋଥିକୁ ଲୋକମାନେ ବ୍ୟବହାର କରି ସେ ସମୟର ସାହିତ୍ୟ ସହିତ ଜଡିତ ହେବା ସମ୍ପର୍କରେ ପ୍ରଚେଷ୍ଟା କରିବା ଉଚିତ ବୋଲି କହିଥିଲେ ।</p>
<hr />
<p style="text-align: justify; ">Read the original published in Odishan on March 30, 2014 <a class="external-link" href="http://odishan.com/?p=11797">here</a></p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/news/odishan-march-30-2014-odisha-2014-coverage'>https://cis-india.org/news/odishan-march-30-2014-odisha-2014-coverage</a>
</p>
No publisherpraskrishnaWikimediaWikipediaOdia WikipediaAccess to Knowledge2014-04-08T06:28:19ZNews Itemଓଡ଼ିଶା ଦିବସ: ଓଡ଼ିଆ ଭାଷା ଭିତ୍ତିରେ ରାଜ୍ୟ ଗଠନର ୭୯ ବର୍ଷ
https://cis-india.org/news/odishan-march-27-2014-odisha-day-2014
<b>ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆର ସମ୍ପାଦକମାନଙ୍କ ତରଫରୁ ଭୁବନେଶ୍ୱରଠାରେ ଏହି ୨୯ ତାରିଖରେ “ଓଡ଼ିଶା ଦିବସ ୨୦୧୪” ପାଳନ କରାଯାଉଛି ।</b>
<p style="text-align: justify; ">Click to read the original <a class="external-link" href="http://odishan.com/?p=11777">published in Odishan.com </a>on March 27, 2014.</p>
<hr />
<p style="text-align: justify; ">ଏହି ଦିନ ଓଡ଼ିଆ ଶିଶୁ ସାହିତ୍ୟିକ ଡଃ ଜଗନ୍ନାଥ ମହାନ୍ତିଙ୍କ ୧୧ ଖଣ୍ଡ ପୁସ୍ତକର ଡିଜିଟାଲ ରୂପ ପ୍ରସ୍ତୁତ କରିବା ନିମନ୍ତେ ଏକ ପ୍ରକଳ୍ପର ଆରମ୍ଭ କରାଯିବ । ପାଖାପାଖି ୩୦୦୦ ପୃଷ୍ଠା ଡିଜିଟାଇଜ ହେବାକୁ ଥିବା ଏହି ପ୍ରକଳ୍ପଟି କଳିଙ୍ଗ ଇନଷ୍ଟିଚ୍ୟୁଟ ଅଫ ସୋସିଆଲ ସାଇନ୍ସେସ (କିସ) ତରଫରୁ ସ୍କୁଲ ପିଲାଙ୍କ ଦ୍ୱାରା ଛାତ୍ରଛାତ୍ରୀମାନଙ୍କ ଦ୍ୱାରା ଆଗାମୀ କିଛି ମାସ ଭିତରେ ଆରମ୍ଭ କରାଯିବ । ଏହି ବହିଗୁଡ଼ିକ ମଧ୍ୟରେ ରହିଛି କିଛି ଶିଶୁସାହିତ୍ୟ ବହି, ଡଃ ମହାନ୍ତିଙ୍କ ଆମୋଦଦାୟକ ଅନେକ ଭ୍ରମଣ କାହାଣୀ ଓ ଓଡ଼ିଆ ଶିଶୁସାହିତ୍ୟର ଇତିହାସ । ଏହି ଦିନ ଓଡ଼ିଆ ଅଧ୍ୟୟନ ଓ ଗବେଷଣା ସଂସ୍ଥା ଦ୍ୱାରା ପ୍ରକାଶିତ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷା ଓ ଜନଜୀବନର ସମ୍ପୂର୍ଣ୍ଣ ଇତିହାସ ସଂକଳିତ ତିନୋଟି ବହି-”ଜାତି, ଜାଗୃତି ଓ ପ୍ରଗତି”, “ଭାଷା ଓ ଜାତୀୟତା” ଓ ଏକ ଇଂରାଜୀ ବହି “Classical Odia”କୁ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଉପଲବ୍ଧ କରାଇବା ନିମନ୍ତେ ଆଉ ଏକ ପ୍ରକଳ୍ପର ଶୁଭାରମ୍ଭ କରାଯିବ । ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାର ଅନେକ ପୁସ୍ତକ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଉପଲବ୍ଧ ନ ଥିବା ପାଠକମାନଙ୍କ ପାଇଁ ଓଡ଼ିଆରେ ତଥ୍ୟ ଖୋଜିବା ଓ ଜ୍ଞାନ ଆହରଣ ପାଇଁ ଏକ ବିଶାଳ ପ୍ରତିବନ୍ଧକ ବୋଲି ବିଶିଷ୍ଠ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାବିଦ ପଦ୍ମଶ୍ରୀ ଡଃ ଦେବୀପ୍ରସାଦ ପଟ୍ଟନାୟକ କହିଛନ୍ତି । ଆଗରୁ ସୃଜନିକା ଅନୁଷ୍ଠାନ ତରଫରୁ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାର ପାଖାପାଖି ୭୪୦ ଖଣ୍ଡ ପୁରାତନ ପୁସ୍ତକର ଡିଜିଟାଲ ସଂସ୍କରଣ ପ୍ରସ୍ତୁତ କରାଯାଇଥିଲେ ମଧ୍ୟ କେବଳ ସ୍କାନ କରାଯାଇଥିବା ଏହି ସମସ୍ତ ପୁସ୍ତକର ଲେଖାସବୁ ଖୋଜିବା ସମ୍ଭବ ନୁହେଁ । ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ତରଫରୁ ବିଭିନ୍ନ ଶିକ୍ଷାନୁଷ୍ଠାନର ଛାତ୍ରଛାତ୍ରୀମାନଙ୍କୁ ନେଇ କର୍ମଶାଳା ମାଧ୍ୟମରେ ଏହି ଉପାଦେୟ ବହିକୁ ପୁନଃ-ଟାଇପ କରି ମାଗଣାରେ ବିନା କପିରାଇଟରେ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ପାଠକମାନଙ୍କ ପାଇଁ ରଖାଯିବ । ଓଡ଼ିଆରେ ଏଥିନିମନ୍ତେ ଉଇକି-ପାଠାଗାର ନାମକ ପ୍ରକଳ୍ପ ବ୍ୟବହାର କରାଯିବ ।</p>
<p style="text-align: justify; ">ଓଡ଼ିଆ ଶାସ୍ତ୍ରୀୟ ଭାଷାର ମାନ୍ୟତା ପାଇବା ପରେ ସରକାର ଓ ଅନେକ ସଙ୍ଗଠନମାନଙ୍କ ତରଫରୁ ଭାଷାର ବିକାଶ ନିମନ୍ତେ ଅନେକ ନୂଆ ନୂଆ ଯୋଜନା ଆରମ୍ଭ ହୋଇଛି । ତେବେ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାର ଲେଖାମାନ ଏବେ ମଧ୍ୟ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଅନେକ ପରିମାଣରେ ଉପଲବ୍ଧ ଯାହା ବିଶ୍ୱଦରବାରରେ ଓଡ଼ିଆର ସ୍ଥିତିକୁ ଯଥେଷ୍ଟ ଦୁର୍ବଳ କରିରଖିଛି । ବର୍ତ୍ତମାନର ଅନେକ ଶିଶୁ କମ୍ପ୍ୟୁଟରରୁ ଶିଖିବା ପସନ୍ଦ କଲେଣି ଯାହା ଭାଷା ଶିକ୍ଷଣର ମାଧ୍ୟମରେ ବିରାଟ ପରିବର୍ତ୍ତନର ଆବଶ୍ୟକତାକୁ ଦୃଢ଼ୀଭୂତ କରିଛି । ଏହି ସମସ୍ତ ବିଷୟକୁ ଆଖିରେ ରଖି ଓଡ଼ିଆରେ କମ୍ପ୍ୟୁଟରରେ ବନାନ ସୁଧାରିବା, ଓଡ଼ିଆ ଗଣମାଧ୍ୟମରେ ଓ ଅନ୍ୟନ୍ୟ ମାଧ୍ୟମ ଭାଷାର ବିକାଶରେ କି କି ପଦଃକ୍ଷେପ ନେଇପାରିବେ ସେ ବାବଦରେ ପ୍ରଫେସର ଉଦୟନାଥ ସାହୁ, ବରିଷ୍ଠ ସାମ୍ବାଦିକ ସମ୍ପଦ ମହାପାତ୍ର, ଓଡ଼ିଶା ରିଭିଉ ପତ୍ରିକାର ସମ୍ପାଦକ ଓ ସାହିତ୍ୟିକ ଡଃ ଲେନିନ ମହାନ୍ତି ପ୍ରମୁଖ ଆଲୋଚନା କରିବେ ।</p>
<p style="text-align: justify; ">ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ or.wikipedia.org ଠାରେ ଉପଲବ୍ଧ ଏକ ଅନଲାଇନ ଜ୍ଞାନକୋଷ । ଏଥିରେ ଅନ୍ୟ ଜ୍ଞାନକୋଷ ଭଳି କିଛି ହାତଗଣତି ସମ୍ପାଦକ ନଥାଏ ଏଥିରେ ସମସ୍ତଙ୍କୁ ସମ୍ପାଦନାର ସୁବିଧା ଦିଆଯାଇଥାଏ । ତେବେ କେତେକ ନୀତିନିୟମ ଦ୍ୱାରା ଏଥିରେ ଅଦରକାରୀ ଲେଖା ସବୁକୁ ଅଭିଜ୍ଞ ସମ୍ପାଦକମାନେ ସୁଧାରିଥାନ୍ତି । ଓଡ଼ିଆରେ ଅଧୁନା ୨୦ ଜଣ ସମ୍ପାଦକ ସକ୍ରିୟ ଭାବେ ଓଡ଼ିଶାର ଭାଷା, କଳା, ଲୋକସଂସ୍କୃତି ଓ ଜଗତର ବାକି ଅନେକ ବିଷୟରେ ପ୍ରସଙ୍ଗମାନ ସ୍ୱେଚ୍ଛାରେ ସମ୍ପାଦନା କରୁଛନ୍ତି । ୫୦୦୦ ଗୋଟି ପ୍ରସଙ୍ଗରେ ସମୃଦ୍ଧ ପ୍ରଥମ ଭାରତୀୟ ଭାଷାର ପ୍ରକଳ୍ପ ଭାବେ ବାକି ତିନୋଟି ଭାଷା-ଅସମୀୟା, ପଞ୍ଜାବୀ ଓ ମାଲାୟାଲାମ ସହ ୨୦୦୨ରେ ଆରମ୍ଭ ହୋଇଥିଲା । ତେବେ ୯ରୁ ଅଧିକ ବର୍ଷ ଧରି ଏହା ସମ୍ପାଦକଙ୍କ ଅଭାବରୁ ସ୍ଥାଣୂ ହୋଇ ରହିଥିଲା । ୨୦୧୧ରେ କିଛି ଯୁବା ଏହାକୁ ଆଉଥରେ ସକ୍ରିୟ କରିଥିଲେ । ତା’ପରଠାରୁ ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ୧୦ରୁ ଅଧିକ ଶିକ୍ଷାନୁଷ୍ଠାନ ଓ ବିଭିନ୍ନ ସହରରେ ୨୦ରୁ ଅଧିକ କର୍ମଶାଳାମାନ କରିସାରିଛି । ଏହି କାର୍ଯ୍ୟକ୍ରମର ଦ୍ୱିତୀୟ ଅଧିବେଶନରେ ଓଡ଼ିଆରେ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ସମ୍ପାଦନା କରିବାକୁ ଆଗ୍ରହୀ ବ୍ୟକ୍ତିମାନଙ୍କ ନିମନ୍ତେ ଏକ କର୍ମଶାଳାର ଆୟୋଜନ ମଧ୍ୟ କରାଯାଇଛି ।</p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/news/odishan-march-27-2014-odisha-day-2014'>https://cis-india.org/news/odishan-march-27-2014-odisha-day-2014</a>
</p>
No publisherpraskrishnaAccess to KnowledgeWikimediaWikipediaOdia WikipediaOpenness2014-04-08T08:30:47ZNews ItemOdia Loves Wikipedia
https://cis-india.org/news/rising-voices-april-10-2014-odia-loves-wikipedia
<b>Odia is a 2,500 year old language native to the area of Odisha (formerly known as Orissa). The language has recently gained the status of an Indian classical language. </b>
<p>The article by Laura Morris was published in <a class="external-link" href="https://rising.globalvoicesonline.org/blog/2014/04/10/odia-loves-wikipedia/">Rising Voices</a> on April 10, 2014. Subhashish's article on Odia Wikipedia is mentioned.</p>
<hr />
<p>Recently, the<span> Odia Wikimedia community met to celebrate the language's new status in Bhubaneswar. </span></p>
<p><span>The following is an excerpt from a <a href="https://blog.wikimedia.org/2014/04/08/odisha-dibasa-2014-14-books-released-under-cc-license/#more-28290">recent article</a> on the Wikimedia Foundation blog, by <a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/User:Psubhashish">Subhashish Panigrahi</a>, sharing information about the Odia WIki community:</span></p>
<blockquote>
<p><span>14 copyrighted books have been re-licensed under the Creative Commons license and the digitization project on </span><a href="https://wikisource.org/wiki/Main_Page/%E0%AC%93%E0%AC%A1%E0%AC%BC%E0%AC%BF%E0%AC%86">Odia WikiSource</a><span> was formally initiated by an indigenous educational institute, the Kalinga Institute of Social Sciences (KISS) [...] </span><span>KISS is going to digitize some of these books and make them available on Odia Wikisource.</span></p>
<p>An OpenType Odia Unicode font, “<a href="http://www.odialanguage.com/Odia_fonts.html">Odia OT Jagannatha</a>” designed by Sujata Patel from <a href="http://odialanguage.com/">Odialanguage.com</a> was released under the OFL license. This is the first Odia OpenType font that the community actively tested.</p>
<p>A new Odia offline input tool called <a href="https://github.com/majnun1337/jquery.ime-Offline-input">“TypeOdia”</a> by Wikipedian <a href="https://or.wikipedia.org/wiki/User:TWO%5E0">Manoj Sahukar</a> was also released for public distribution. DVDs containing the font, the input tool, Odia language dictionaries, offline Odia Wikipedia in <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kiwix">Kiwix</a>, <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Odia_Wikipedia_learning_guide.pdf">Wikipedia editing guide</a>, ISCII to Unicode font converter, various free and open source software packages and <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ubuntu_%28operating_system%29">Ubuntu operating system</a> [...]</p>
<p>A large majority of Odia publications are not available on the internet and readers are devoid of easy accessibility. [Dr. Debiprasanna Pattanayak] discussed the process of digitization for preserving valuable books that are out of print and the old palm leaf manuscripts [...]</p>
</blockquote>
<p><span><span>The Odia fonts can be <a href="http://www.odialanguage.com/Odia_fonts.html">downloaded for free</a>. The developers of the font <a href="http://odialanguage.com/">say</a>: </span></span></p>
<blockquote class="quoted"><span><span><span>We advocate for the use of Odia language in true spirit, in the domain of day-to-day administration, justice delivery, apart from the field of teaching. Besides, we have undertaken the project for developing Odia lexicon,with inclusion of typical odia version of technical words ,so as to avoid dependence on English language.</span></span></span></blockquote>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/news/rising-voices-april-10-2014-odia-loves-wikipedia'>https://cis-india.org/news/rising-voices-april-10-2014-odia-loves-wikipedia</a>
</p>
No publisherpraskrishnaWikimediaWikipediaOdia WikipediaAccess to Knowledge2014-04-14T09:56:20ZNews ItemEl idioma oriya ama a Wikipedia
https://cis-india.org/news/rising-voices-april-12-2014-el-idioma-oriya-ama-a-wikipedia
<b>Este post es de Rising Voices, un proyecto de Global Voices que ayuda a difundir los medios ciudadanos en lugares que normalmente no tienen acceso a ellos.</b>
<p style="text-align: justify; ">The following is a <a class="external-link" href="http://es.globalvoicesonline.org/2014/04/12/el-idioma-oriya-ama-a-wikipedia/">Spanish version</a> of the news that was already published in <a class="external-link" href="http://rising.globalvoicesonline.org/blog/2014/04/10/odia-loves-wikipedia/">English</a> on Rising Voices. The Russian version can be <a class="external-link" href="http://ru.globalvoicesonline.org/2014/04/13/28775/">read here</a>.</p>
<hr />
<p style="text-align: justify; ">El <a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Idioma_oriya">oriya</a> (odia) es una lengua con una antigüedad de 2,500 años nativa de la región de <a href="http://es.wikipedia.org/wiki/Orissa">Odisha</a> (antes conocida como Orissa). La lengua obtuvo recientemente el estatus de lengua clásica de la India.</p>
<p style="text-align: justify; ">Recientemente, la comunidad Wikimedia Oriya se reunió para celebrar el nuevo estatus de la lengua en <span>Bhubaneswar.</span></p>
<p style="text-align: justify; ">A continuación un extracto de un <a href="https://blog.wikimedia.org/2014/04/08/odisha-dibasa-2014-14-books-released-under-cc-license/#more-28290">artículo</a> [en] reciente en el blog de la Fundación Wikimedia, por <a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/User:Psubhashish">Subhashish Panigrahi</a> [en], compartiendo información sobre la comunidad Wiki en Oriya:</p>
<blockquote style="text-align: justify; ">
<p><span>14 libros con derechos de autor se han relicenciado bajo la licencia Creative Commons y el proyecto de digitalización en </span><a href="https://wikisource.org/wiki/Main_Page/%E0%AC%93%E0%AC%A1%E0%AC%BC%E0%AC%BF%E0%AC%86">Odia WikiSource</a><span> [or] fue formalmente iniciado por una institución educacional indígena, la Institución Kalinga de Ciencias Sociales (KISS por sus siglas en inglés) [...] La </span><span>KISS digitalizará algunos de estos libros y los pondrá a disposición en Odia Wikisource.</span></p>
<p>Una fuente OpenType Unicode en oriya, “<a href="http://www.odialanguage.com/Odia_fonts.html">Odia OT Jagannatha</a> [en]” diseñada por Sujata Patel de <a href="http://odialanguage.com/">Odialanguage.com</a> [en] fue publicada bajo la licencia OFL. Es la primera fuente OpenType para oriya que la comunidad ha probado activamente.</p>
<p>Una nueva herramienta para la escritura en oriya sin necesidad de estar en línea llamada <a href="https://github.com/majnun1337/jquery.ime-Offline-input">“TypeOdia”</a> [en], por el wikipedista <a href="https://or.wikipedia.org/wiki/User:TWO%5E0">Manoj Sahukar</a> [or] también se publicó para su distribución. DVD's con la fuente, la herramienta de escritura, diccionarios en la lengua oriya, la Wikipedia oriya fuera de línea en <a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Kiwix">Kiwix</a>, <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Odia_Wikipedia_learning_guide.pdf">la guía de edición de Wikipedia</a> [en], un convertidor de fuentes ISCII a Unicode, varias paquetes de software libre y de fuente abierta y el sistema operativo <a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Ubuntu">Ubuntu</a> [...]</p>
<p>Una gran mayoría de las publicaciones en oriya no se encuentran en Internet y los usuarios carecen de fácil acceso. (El dr. Debiprasanna Pattanayak) discutió el proceso de digitalización para preservar libros valiosos que ya no se imprimen y viejos manuscritos en hoja de palma [...]</p>
</blockquote>
<p style="text-align: justify; "><span>Las fuentes en oriya pueden ser descargadas <a href="http://www.odialanguage.com/Odia_fonts.html">gratuitamente</a> [en]. Los desarroladores de la fuente <a href="http://odialanguage.com/">dicen</a> [en]:</span></p>
<p class="callout" style="text-align: justify; "><span><span>Abogamos por el uso de la lengua oriya de verdadero espíritu, en el campo de la administración diaria, en la justicia, además del campo de la educación. Además, hemos tomado el proyecto para desarrollar un léxico en oriyia, incluyendo versiones en oriya típicas de palabras técnicas, para evitar la dependencia de la lengua inglesa.</span></span></p>
<p style="text-align: justify; "><span> </span></p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/news/rising-voices-april-12-2014-el-idioma-oriya-ama-a-wikipedia'>https://cis-india.org/news/rising-voices-april-12-2014-el-idioma-oriya-ama-a-wikipedia</a>
</p>
No publisherpraskrishnaAccess to KnowledgeWikimediaWikipediaOdia WikipediaOpenness2014-05-05T05:14:26ZNews ItemCIS Signs MoU with Odia Virtual Academy
https://cis-india.org/a2k/blogs/cis-signs-mou-with-odia-virtual-academy
<b>On October 26, 2018, the Centre for Internet and Society (CIS) signed a Memorandum of Understanding with the Odia Virtual Academy (OVA) to work on drafting an open content policy for the state, to promote use of Wikimedia projects by various user types and to ensure sustainability of Wikimedia projects, and to facilitate development of relevant free and open source software projects. This partnership between OVA and CIS will be carried out from December 2018 to November 2019, and we are sharing an overview of the activities and their objectives in this post.</b>
<p style="text-align: justify; ">The internet is increasingly significant as a knowledge repository today. Especially relevant in this context is the online encyclopedia Wikipedia, which contains information on almost every topic under the sun, across many languages spoken globally, and is used extensively all people to seek information and produce knowledge.</p>
<p style="text-align: justify; ">From past one year (since July 2017), The Government of Odisha has been actively participating in the open knowledge movement by publishing the content of their seven websites and eight social media accounts under Creative Commons 4.0 International license. This active collaboration with Government of Odisha and an active Odia Wikimedia community seeking to create and distribute knowledge in Odia language over the internet has resulted in improving 1,200 articles on different Wikimedia projects, and together has received a near about 16 Million page views. Further, the Government of Odisha adopting an open content policy will provide a significant boost in institutionalising creation, sharing, and re-use of open knowledge resources - including government documents, official statistics, open educational resources, and open cultural resources - in Odia language.</p>
<p style="text-align: justify; "><a href="https://ova.gov.in/en/" target="_blank">Odia Virtual Academy (OVA)</a> is an organisation established by Government of Odisha for development, promotion and popularization of Odia language, literature, and lexicography for general use. It is an organised initiative to encourage expeditious evolution and popularisation of Odia books, magazines, journals, old songs, manuscripts, assembly speeches, and archival records by digitising and providing internet based resources and opportunities for all odia people living across the globe.</p>
<p style="text-align: justify; ">On October 26, 2018, the Centre for Internet and Society (CIS) signed a MoU with the Odia Virtual Academy to work on drafting an open content policy for the state, to promote use of Wikimedia projects by various user types and to ensure sustainability of Wikimedia projects, and to facilitate development of relevant free and open source software projects.</p>
<p style="text-align: justify; ">This partnership between OVA and CIS will be carried out from December 2018 to November 2019, and its activities are structured by the following objectives:</p>
<ul>
<li style="text-align: justify; "><b>Open Content Policy for the Government of Odisha:</b> The open content policy will include guidelines for the use of open licenses and open standards to enable the resource (text, resources or otherwise) publishing entity to share resources in a manner that it can be easily and freely be accessed, shared, and re-used by entities, without asking for prior permission, while ensuring that full attribution to the creator/publisher is provided and the resources are not misused, or the creator/publisher is not misrepresented in the process.<br /><br /></li>
<li style="text-align: justify; "><b>Developing Digital and Open Knowledge Resources in Odia Language:</b> The CIS team will undertake awareness-building, training, and outreach activities to develop Odia language content on Wikimedia ecosystem, as well as to enable content creators from across institutions, with a focus on state government officials at district headquarters and college students. The broad mandate of the digital resource generation workshop is to introduce teachers, students, and interested citizens to tools of collaborative knowledge production on the internet and methods for generating new online content or reintroduce offline content in Odia language.<br /><br /></li>
<li style="text-align: justify; "><b>‘Revive Odia’ Activities:</b> Odia as a language has a long tradition and has been medium of expression for the native speakers of Odisha. While Odia as a language of communication is not under any immediate threat, its role and responsibility as a language of Knowledge needs to be examined carefully. ‘Revive Odia’ activities have a simple objective: <i>To bring Odia under limelight in the digital domain</i>. Wikimedia projects in Odia language are working actively to increase the presence of Odia language on the Internet. If such projects can be supported new projects can be incubated, Odia will emerge as the language of knowledge production and distribution as well.<br /><br /></li>
<li style="text-align: justify; "><b>GLAM (Galleries, Libraries, Archives, and Museums) Partnerships:</b> Wikimedia ecosystem offer several platforms for using the power and opportunities of internet to (digitally) preserve, enable access to, and creative re-use of historical, cultural, and social artefacts, and channel the expertise of local populations to build narratives around these artefacts. The CIS team is particularly interested in initiating engagement with public GLAM institutions at various locations and levels, and work with academic and research community to build scientific metadata of these objects. The metadata will be used to represent the tangible and intangible cultural heritage of Odisha in projects such as Wikidata.<br /><br /></li>
<li style="text-align: justify; "><b>Building and Supporting FOSS for Odia Language:</b> To promote and enable usage of Odia language on the web, the CIS team will facilitate development of an Odia font, an input tool, and a spell-check dictionary - all of which will be released as FOSS (Free and Open Source Software) resources.</li>
</ul>
<p>To undertake these activities, CIS will receive a grant of Rs 20,00,000 (~$28,000) from OVA.</p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/a2k/blogs/cis-signs-mou-with-odia-virtual-academy'>https://cis-india.org/a2k/blogs/cis-signs-mou-with-odia-virtual-academy</a>
</p>
No publishersaileshOpen Educational ResourcesCIS-A2KOpen LicenseAccess to KnowledgeOpen DataWikipediaOpen ContentOdia WikipediaOpen AccessWikimedia2018-12-20T00:24:44ZBlog EntryOdia Wikipedia 10th anniversary at Indian Institute of Mass Communication, Dhenkanal
https://cis-india.org/events/odia-wikipedia-tenth-anniversary-indian-institute-of-mass-communication-dhenkanal
<b>The Centre for Internet and Society's Access to Knowledge team along with the Odia Wikipedia community invite you to the 10th anniversary of Odia Wikipedia at the Indian Institute of Mass Communication in Dhenkanal on January 29, 2014 from 10.00 a.m. to 4.00 p.m.</b>
<p style="text-align: justify; "><span><span class="fsl">ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ, ଅନଲାଇନରେ ଉପଲବ୍ଧ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାର ସର୍ବବୃହତ ମୁକ୍ତ ଜ୍ଞାନକୋଷର ୧୦ମ ବାର୍ଷିକ ଜନ୍ମତିଥି ୨୯ ଜାନୁଆରୀରେ ଢେଙ୍କାନାଳର ଭାରତୀୟ ଜନସଂଚାର ସଂସ୍ଥାନରେ ପୂର୍ବାହ୍ଣ ୧୧ ଘଟିକା ସମୟରେ ଅନୁଷ୍ଠିତ ହେବାକୁ ଯାଉଛି । ଏହି ଅବସରରେ ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ପରିବାର ଆପଣମାନଙ୍କୁ ଏହି କାର୍ଯ୍ୟକ୍ରମରେ ଭାଗ ନେଇ ଏହାକୁ ସାଫଲ୍ୟମଣ୍ଡିତ କରିବାକୁ ଅନୁରୋଧ କରୁଛି ।<br /> <br /> ଏଥିରେ ଆମେ ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆର ଉପଯୋଗୀତା, ଏହାର ବ୍ୟବହାର ଓ ଆପଣ କିପରି ଏଥିରେ ଭାଗ ନେଇପାରିବେ ଓ ଜ୍ଞାନ ବିତରଣର ଏହି ମହାପ୍ରବାହରେ ସାମିଲ ହୋଇପାରିବେ ସେ ବାବଦରେ ଜାଣିପାରିବେ ।</span></span></p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/events/odia-wikipedia-tenth-anniversary-indian-institute-of-mass-communication-dhenkanal'>https://cis-india.org/events/odia-wikipedia-tenth-anniversary-indian-institute-of-mass-communication-dhenkanal</a>
</p>
No publisherpraskrishnaAccess to KnowledgeWikimediaWikipediaOdia WikipediaOpennessEvent2014-01-30T12:06:21ZEventକେତେ ମାଗଣା ଫେସବୁକର ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ?
https://cis-india.org/a2k/blogs/b15b47b24b47-b2eb3eb17b23b3e-b2bb47b38b2cb41b15b30-b2bb4db30b3f-b2cb47b38b3fb15b4db38
<b>This opinion piece in Odia on Facebook's Free Basics App was published in Odisha.com. The post highlights several user security and privacy that Free Basics is violating apart from violating net neutrality. It also brings the parallel of Airtel Zero and Free Basics with the Grameenphone project by Mozilla in Bangladesh and the worldwide Wikipedia Zero projects.</b>
<p> </p>
<p style="text-align: justify;">Read the original article published in Odisha.com <a class="external-link" href="http://www.odisha.com/archives/23402">here</a>.</p>
<hr />
<p style="text-align: justify;">ଗତ ଦୁଇ ସପ୍ତାହ ସାରା ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ନିଆଁ ଲାଗିଛି । ସାରା ଦେଶରୁ ଲୋକେ ନିଆଁରେ ପତଙ୍ଗ ଝାସ ଦେଲା ଭଳି ଫେସବୁକର ନୂଆ ପ୍ରକଳ୍ପ ଫ୍ରି ବେସିକ (Free Basics) ବିରୋଧରେ ଭିନ୍ନ ଭିନ୍ନ ଧରଣର ମତ ଦେଇଚାଲିଛନ୍ତି।</p>
<p style="text-align: justify;">ପ୍ରଧାନମନ୍ତ୍ରୀ ମୋଦିଙ୍କ ଆମେରିକା ଗସ୍ତ କାଳରେ ସେଠାରେ ଜୁକରବର୍ଗଙ୍କ ସାଙ୍ଗେ ଭେଟି ଫେସବୁକର ମିଳିତ ସହଯୋଗରେ ଭାରତରେ ସାଧାରଣ ଲୋକଙ୍କ ପାଇଁ ଜ୍ଞାନ ବିତରଣ ଓ ସୂଚନା ପହଞ୍ଚାଇବା ବାବଦରେ ଆଲୋଚନ କରିଥିଲେ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଫେସବୁକ ଏହାକୁ ଭାରତରେ ନିଜର ଚେର ମୋଟା କରିବାର ଏକ ସୁଯୋଗ ଭାବେ ବ୍ୟବହାର କରିବାକୁ ଉଦ୍ୟମ କଲା । ଫେସବୁକର ପ୍ରତିଷ୍ଠାତା ମାର୍କ ଜୁକରବର୍ଗ ଏହି ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ ସମ୍ପର୍କରେ ଘୋଷଣା କରିବାର ଦୁଇ ସପ୍ତାହ ନ ପୁରୁଣୁ ଟେଲିକମ ରେଗୁଲେଟରି ଅଥରିଟି ଅଫ ଇଣ୍ଡିଆ (ଟ୍ରାଇ) ପାଖରେ ସାଢ଼େ ଚାରି ଲକ୍ଷ ପାଖାପାଖି ଇମେଲ ଏହାକୁ ରୋକିବା ଲାଗି ପହଞ୍ଚି ସାରିଲାଣି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଜନନେତା ଓ ଇନଫୋସିସର ସହ ପ୍ରତିଷ୍ଠାତା ନନ୍ଦନ ନୀଳକେଣିଙ୍କ ଠାରୁ ଆରମ୍ଭ କରି ମିଡ଼ିଆନାମାର ପ୍ରତିଷ୍ଠାତା ନିଖିଳ ପାଉଆ, ଭେଞ୍ଚର କ୍ୟାପିଟାଲିଷ୍ଟ ମହେଶ ମୂର୍ତ୍ତି, ଇଣ୍ଟରନେଟ ଆକ୍ଟିଭିଷ୍ଟ ସୁନୀଳ ଆବ୍ରାହାମ, ପ୍ରଣେଶ ପ୍ରକାଶଙ୍କ ଯାଏ ସଭିଏଁ ଏହା ପଛରେ ଫେସବୁକ ଲାଭକାରୀ ମନୋଭାବ ନିହିତ ଅଛି ବୋଲି ଦର୍ଶାଇ ଏହି ଉଦ୍ୟମକୁ କଡ଼ା ନିନ୍ଦା କରିଛନ୍ତି।</p>
<p style="text-align: justify;">ତେବେ କଣ ଏ ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ? କାହିଁକି ଏତେ ବିବାଦ ?</p>
<p style="text-align: justify;">ଫେସବୁକ ବ୍ୟବହାର କରୁଥିବା ଉଣାଅଧିକେ ସଭିଏଁ ଜାଣୁଥିବେ ସେ କେଡ଼େ ଅଠାକାଠି! ଫେସବୁକର ପ୍ରାୟ ବ୍ୟବହାକାରୀ ହେଲେ ଯୁବବର୍ଗର । ତେବେ ଅନ୍ୟ ବଯସର ଲୋକେ ମଧ୍ୟ ଫେସବୁକ ବ୍ୟବହାର କରିଥାନ୍ତି । ଖୁବ କମ ସମୟରେ ଅଧିକ ଲୋକଙ୍କ ସଙ୍ଗେ ମିଶିବା, ଗପିବା ଆଦି ସୁବିଧା ପାଇବା ଯୋଗୁଁ ଅନେକେ ଫେସବୁକ ପ୍ରେମରେ ପଡ଼ିଯାଆନ୍ତି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ସରଳ ଭାଷାରେ କହିଲେ ଫେସବୁକ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଉପଲବ୍ଧ ଏକ ହାଟ ବଜାର । ଲୋକେ ସେଠି କିଛି ସମୟ କାଟିବା ପାଇଁ, ଚିହ୍ନା-ଅଚିହ୍ନା ଲୋକଙ୍କ ସହ ମିଶିବା ପାଇଁ, ଆଳାପ-ଆଲୋଚନା ପାଇଁ ଏକାଠି ହୁଅନ୍ତି । ଅଧିକାଂଶ ଆଲୋଚନା କେବଳ ମଜା ମଉଜ ପାଇଁ ହେଲା ବେଳେ କିଛି ଉପଯୋଗୀ ଆଲୋଚନା ମଧ୍ୟ ହୋଇଥାଏ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଫେସବୁକ ଏକ ବିଶାଳ ଲାଭକାରୀ କମ୍ପାନି । ଏହାର ଆଉ ଏକ ସହ ପ୍ରକଳ୍ପ ହେଲା ହୁଆଟ୍ସ ଅପ । ଏହା ଅନଲାଇନ ଚାଟିଂ ପାଇଁ ବ୍ୟବହାର କରାଯାଏ । ଫଟୋ ଭିଡ଼ିଓରୁ ଆରମ୍ଭ କରି ସାଧାରଣ ଚାଟିଂ ନିମନ୍ତେ ଏହା ଖୁବ ଜଣା । ନିକଟରେ ଫେସବୁକ internet.org ନାମକ ଏକ ସହ-ସଙ୍ଗଠନ ଆରମ୍ଭ କରିଛି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ ହେଲା ଏ ଇଣ୍ଟରନେଟ ଡଟ ଅର୍ଗ ଅଧୀନରେ ଏକ ଯୋଜନା । ତେବେ ଫେସବୁକ ଓ ଫେସବୁକର ସହ-ପ୍ରକଳ୍ପସବୁକୁ ଅଭାବୀ ଦେଶମାନଙ୍କରେ ଅଧିକ ଲୋକପ୍ରିୟ କରିବା ଲାଗି ସେସବୁକୁ ବିନାମୂଲ୍ୟରେ ପହଞ୍ଚାଇବା ପାଇଁ ଏ ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ । ଭାରତ ସମେତ ଜଗତର ୩୦ଟି ଦେଶରେ ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ ଜରିଆରେ ମାଗଣା ସୀମିତ ଫେସବୁକ ସୁବିଧା ଦେବା ଏହାର ଉଦ୍ଦେଶ୍ୟ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ ଜରିଆରେ ଆଉ କିଛି ମାଗଣା ୱେବସାଇଟ ମଧ୍ୟ ଉପଲବ୍ଧ ହେବ । ତେବେ ଏଠାରେ ଅନେକ ପ୍ରଶ୍ନ ମନରେ ଉଙ୍କିମାରେ? ଏ ମାଗଣା ୱେବସାଇଟସବୁ ବ୍ୟବହାର ପାଇଁ ଲୋଡ଼ା କି ନାଁ ତା’ର ସିଦ୍ଧାନ୍ତ କିଏ ନେବ, ଫେସବୁକ ନାଁ ବ୍ୟବହାରକାରୀ ?</p>
<p style="text-align: justify;">ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ ଅଧୁନା କିଛି ଦେଶରେ ଉପଲବ୍ଧ ହୋଇଥିବା ବେଳେ ଫିଲିପାଇନ୍ସରେ ରହୁଥିବା ଜଣେ ଭାରତୀୟ ଜିତେଶ ଗୋସ୍ୱାମୀ ନିକଟରେ ନିଜେ ନିଜ ମୋବାଇଲରେ ସେଠାର ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ ଇନଷ୍ଟଲ କରି ଯାହା ମତ ଦେଇଛନ୍ତି ତା’ ଭାରୀ ଚିନ୍ତାର ବିଷୟ । ସାଧାରଣ ଫେସବୁକର ଅଧାରୁ ଅଧିକ ସୁବିଧା ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସରେ ନାହିଁ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଏଥିରେ ଫେସବୁକ ବାହାରେ ଥିବା ଭିଡ଼ିଓ ମାଗଣାରେ ଦେଖିହେବନି କି ଖବର ଆଦି ସମ୍ପୂର୍ଣ୍ଣ ପଢ଼ିହେବନି । ପୁଣି ମାଗଣାରେ ମିଳିବାକୁ ଥିବା ବାକି ୱେବସାଇଟସବୁ ବାଛିବାରେ ଫେସବୁକର ଏକଚାଟିଆ ଅଧିକାର ରହିବ । ବ୍ୟବହାରକାରୀ କଣ ଚାହାନ୍ତି ନ ଚାହାନ୍ତି ତାହା ଫେସବୁକ ନିର୍ଣ୍ଣୟ କରିବ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଆଉ ଗରୀବ ମାଇପ ସବୁରି ଶାଳୀ ନ୍ୟାୟରେ ଗରୀବଙ୍କୁ ମାଗଣା ତିଅଣର ସୁଆଦ ଚଖାଇ ଫେସବୁକ ସେମାନଙ୍କୁ ଇଣ୍ଟରନେଟ ଯୋଗାଇବା ଆଳରେ କେବଳ ଫେସବୁକର ପରିଧି ଭିତରେ ବାନ୍ଧି ରଖିବ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଫେସବୁକ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ Mozilla ଭଳି ଖୋଲା ସଫ୍ଟଓଏର ବ୍ୟବହାର କରେନାହିଁ କି ଲୋକଙ୍କ ଉଦ୍ୟମରେ ତିଆରି ନୁହେଁ । ଏହା ସମ୍ପୂର୍ଣ୍ଣ ଭାବେ ଏକ ଲାଭକାରୀ କମ୍ପାନି । ତେଣୁ ଫେସବୁକର ସବୁ କାମ ଲୋକଙ୍କ ସ୍ୱାର୍ଥ ନୁହେଁ ବରଂ ନିଜ ସ୍ୱାର୍ଥ ହାସଲ ପାଇଁ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଅଭାବୀ ଦେଶର ଲୋକଙ୍କ ମନ ଜିଣିବା ପାଇଁ ଓ ନିଜର ବ୍ୟବହାର କାରୀଙ୍କ ସଂଖ୍ୟା ବଢ଼ାଇବା ପାଇଁ ଏହା ଫେସବୁକର ଏକ ମସୁଧା ବୋଲି ଅନେକ ଚିନ୍ତାଶୀଳ ଲୋକେ ମତ ଦେଇଛନ୍ତି । ଫେସବୁକର ଏହି ଏକ ଚାଟିଆ କାମ ନେଟ ନିଉଟ୍ରାଲିଟି ବା ନେଟ ସମାନତାର ପକ୍ଷପାତୀ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ପକ୍ଷପାତ ନ କରି ସବୁ ୱେବସାଇଟକୁ ସମାନ ଭାବେ ଗଣିବା ନେଟ ସମାନତା ନାମରେ ଜଣା । ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସରେ ଥିବା ନାନାଦି ଭୁଲ ବିଷୟକୁ ଭଲ ଭାବେ ତନଖି କରିବା ପାଇଁ ନିକଟରେ ଟେଲିକମ ରେଗୁଲେଟରି ଅଥରିଟି ଅଫ ଇଣ୍ଡିଆ (ଟ୍ରାଇ) ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସକୁ କିଛି ସମୟ ପାଇଁ ବାସନ୍ଦ କରିଛି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଚତୁର ଫେସବୁକ କେବେ ଚାଷୀମାନଙ୍କୁ ପାଣିପାଗ ଜାଣିବାରେ ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ ସାହାଯ୍ୟ କରିବ ତ କେବେ ଅଭାବୀ ଭାରତୀୟଙ୍କୁ ପରସ୍ପର ସହ ଯୋଡ଼ିବାରେ ସାହାଯ୍ୟ କରିବ ବୋଲି ଦେଶସାରା ସହର ବଜାର ସବୁଠି ଜୋରଦାର ପ୍ରଚାର ଚଳାଇଥିଲା ।</p>
<p style="text-align: justify;">ସବୁ ଖବରକାଗଜରେ ପୂରା ଫର୍ଦ ବିଜ୍ଞାପନ ଆଉ ସବୁ ବସ ରହିବା ସ୍ଥାନରେ ବଡ଼ ବଡ଼ ହୋର୍ଡ଼ିଂ । ଆଉ ଏଥିରେ ସଭିଙ୍କୁ ଅନୁରୋଧ ଥିଲା ଏକ ନମ୍ବରକୁ ମିସ କଲ ଦେଇ ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସକୁ ସମର୍ଥନ କରିବା ପାଇଁ । ଏ ପ୍ରଚାର ପ୍ରସାରରେ ୧୦୦ କୋଟିରୁ ଅଧିକ ବୋଧେ ଖର୍ଚ୍ଚ ହୋଇଥିବ! କେଉଁଠୁ ଆଦାୟ ହେବ ଏ ପଇସା? ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସର ମାଗଣା ଫେସବୁକ ଓ ବାକି ୱେବସାଇଟକୁ ସୁବିଧା ଦେବାର ଏ ଆଳ ବିରୋଧରେ ଝଡ଼ ଉଠିଛି ।</p>
<p style="text-align: justify;">Savetheinternet.in ନାମରେ ଏକ ୱେବସାଇଟ ତିଆରି କରି ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ସମାନତା ପାଇଁ ଲଢ଼ୁଥିବା କର୍ମୀଏ ଏକରକମ ଆନ୍ଦୋଳନ ଆରମ୍ଭ କରିଛନ୍ତି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଫେସବୁକର ମିସ କଲ ଅଭିଯାନର କଡ଼ା ଜବାବ ଦେବାପାଇଁ Savetheinternet.in ଓ fsmi.in ନାମକ ଦୁଇଟି ୱେବସାଇଟ ପକ୍ଷରୁ ଜନସାଧାରଣଙ୍କୁ ସଚେତନ କରାଯାଇ ଟ୍ରାଇ ପାଖକୁ ଇମେଲ ପଠାଇବା ଅନୁରୋଧ କରାଯାଇଥିଲା । ଫେସବୁକର କୋଟି କୋଟି ଟଙ୍କା ଖର୍ଚର ମିସ କଲ ଅଭିଯାନରୁ ୧୦ ଲକ୍ଷ ସମର୍ଥନ ମିଳିଥିବା ବେଳେ ବିନା ପଇସାରେ ସାଢ଼େ ଚାରି ଲକ୍ଷରୁ ଅଧିକ ଲୋକ ଇମେଲ ଜରିଆରେ ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସକୁ ବିରୋଧ କରି ଟ୍ରାଇକୁ ଇମେଲ କରିଛନ୍ତି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ତେବେ ଫେସବୁକର ଏହି ସମର୍ଥନ ସଂଗ୍ରହକୁ ଟ୍ରାଇର ସଭାପତି ଆରଏସ ଶର୍ମା ଘୋର ନିନ୍ଦା କରି କହିଛନ୍ତି ଏଯାବତ ଫେସବୁକ ଯେଉଁ ୧୪ ଲକ୍ଷ ଲୋକଙ୍କୁ ପ୍ରଭାବିତ କରି ସେମାନଙ୍କୁ ମିସ କଲ ଜରିଆରେ ସମର୍ଥନ ଆଣିଛି ତା’ ମୂଲ୍ୟହୀନ ।</p>
<p style="text-align: justify;">୧୦୦ କୋଟି ଟଙ୍କାର କି ଅପଚୟ! ସେତିକି ପଇସାରେ ଶହେ ହଜାର ଲୋକଙ୍କ ମାଗଣାରେ କିଛି ଉପଯୋଗୀ ସାଇଟ ଦେଖିବା ସୁଯୋଗ ଦେଇଥିଲେ ଆହୁରି ଭଲ ହୋଇଥାନ୍ତା ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସରେ ଲୁଚି ରହିଥିବା ସବୁଠୁ ବଡ଼ ବିପଦଟି ହେଲା ଫେସବୁକର ତଥ୍ୟ ସଂଗ୍ରହ କାରସାଦି । ବ୍ୟବହାର୍ରକାରୀ କି କି ସାଇଟ ଦେଖିଲେ, କାହା ସଙ୍ଗେ ଗପିଲେ ସେସବୁ ଏହା ତାଙ୍କ ଅଗୋଚରେ ଟିକିନିଖି କରି ହିସାବ ରଖିଥାଏ । ସଳଖେ କହିଲେ ଫେସବୁକରେ ବ୍ୟବହାର କାରୀ ବାପୁଡ଼ାର ବ୍ୟକ୍ତିଗତ ବୋଲି କିଛି ରହିବ ନାହିଁ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଫେସବୁକ ଆରମ୍ଭରୁ ଶବ୍ଦସମ୍ଭାରରେ ଭରା ଏକ ଲମ୍ବା ବିବରଣୀରେ ତଥ୍ୟ ସଂଗ୍ରହରେ ବ୍ୟବହାରକାରୀଙ୍କ କୌଣସି ଅଭିଯୋଗ ନାହିଁ ବୋଲି ଖୁବ ଚତୁର ଭାବେ ତାଙ୍କଠୁ ଅନୁମତି ନେଇଯାଏ । ଅନଭିଜ୍ଞ ବ୍ୟବହାରକାରୀ ପାଠ ଘର ଯାହା ସେଥିରେ ସେ ଏ ଫିକର ବୁଝିବ ବା କିପରି?</p>
<p style="text-align: justify;">ଇଣ୍ଟରନେଟ ଓକିଲ ଇବେନ ମଗଲେନ ଓ ମିସି ଚୌଧୁରୀ ଏକ ଲେଖାରେ ଦୁହେଁ ତନ୍ନ ତନ୍ନ କରି ବିଶ୍ଳେଷଣ କରିଛନ୍ତି ଏ କଥା । ପ୍ରଶ୍ନ ଉଠେ ଯେ ଫେସବୁକ ଧନୀ ଦେଶରେ ଏଭଳି ବେପରୁଆ ଅପସାହସ କରିବକି?</p>
<p style="text-align: justify;">ଏହି ଭଳି ଆଉ ଏକ କୁଟିଳ ବିଷୟ ଥିଲା ଏଆରଟେଲ ଜିରୋ । ଏଆରଟେଲ ଜିରୋ ଆଉ ଫ୍ରି ବେସିକ ଭିତରେ ବଡ଼ ସମାନତା ହେଉଛି ଉଭୟ କମ୍ପାନି କିଛି ୱେବସାଇଟଙ୍କଠାରୁ ବିପୁଳ ପରିମାଣରେ ପଇସା ନେଇ ସେ ୱେବସାଇଟସବୁକୁ ବ୍ୟବହାର କାରୀଙ୍କ ପାଇଁ ମାଗଣାରେ ଯୋଗାଇଥାନ୍ତି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଏଥିରେ ସେବା ଯୋଗାଣକାରୀ ଓ ମାଗଣାରେ ବ୍ୟବହାର କାରୀଙ୍କ ପାଖେ ପହଞ୍ଚୁଥିବା ୱେବସାଇଟସବୁଙ୍କ ସିଧାସଳଖ ସ୍ୱାର୍ଥ ନିହିତ ଥାଏ । ପାଠକଙ୍କୁ ଜ୍ଞାନ ବିତରଣ କରିବାର ତୁଚ୍ଛା ବିଜ୍ଞାପନ ତଳେ ଯେ ଏତେ ଫନ୍ଦି ରହିଛି ତାହା ପାଠକ ବାପୁଡ଼ା ବା ଜାଣିବ କେମନ୍ତେ? ଆଉ ଧନୀ ଦେଶରେ ଏଭଳି ଫିକର ସହଜେ ଧରାପଡ଼ିବ ବୋଲି ଫେସବୁକ ଭଳି କମ୍ପାନି ୩୦ଟି ଅଭାବୀ ଦେଶକୁ ଥୋପ କରିଛି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ତେବେ ମାଗଣାରେ କିଛି ୱେବସାଇଟ ଉପଲବ୍ଧ କରାଇବା କିଛି ନୂଆ ନୁହେଁ । ଅତୀତରେ ବଙ୍ଗଳାଦେଶରେ Mozilla (ଫାୟାରଫକ୍ସ ଭଳି ନାନାଦି ଖୋଲା ସଫ୍ଟଓଏର ପରିଚାଳନା କରୁଥିବା ସଙ୍ଗଠନ) ଗ୍ରାମୀଣଫୋନ ନାମକ ଯୋଜନା ଜରିଆରେ ୫ ଲକ୍ଷରୁ ଅଧିକ ଲୋକଙ୍କୁ ଦିନକୁ ୨୦ MBର ଡାଟା ଦେବା ସାରା ଜଗତରେ ଆଲୋଚନା ବିଷୟ ହୋଇଥିଲା ।</p>
<p style="text-align: justify;">ମୋଜିଲା ଓ ମୋବାଇଲ ସେବା ଯୋଗାଣକାରୀ ଟେଲିନର ଏଥି ପାଇଁ ପ୍ରଶଂସାର ପାତ୍ର ହୋଇଥିଲେ । ଅନେକ ଦେଶରେ ସାଧାରଣ ଲୋକେ ବିଭିନ୍ନ ବିଷୟରେ ଜାଣିବାକୁ ପାଉନଥିବାରୁ ଏସଏସମେସ ଓ ଇଣ୍ଟରନେଟ ଯୋଗେ ସାଧାରଣ ଲୋକଙ୍କ ଦ୍ୱାରା ସମ୍ପାଦିତ ଅନଲାଇନ ଜ୍ଞାନକୋଷ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ, ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ଜିରୋ ପ୍ରକଳ୍ପ ଜରିଆରେ ମାଗଣାରେ ଯୋଗାଇଦିଆଯାଉଛି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଭାରତରେ ମଧ୍ୟ ପରୀକ୍ଷାମୂଳକ ଭାବେ କିଛି ସ୍ଥାନରେ ଏହି ସୁବିଧା ଦିଆଯାଇଛି । ତେବେ ଜ୍ଞାନ ବିତରଣ ପାଇଁ ଏହି ଭଳି ଉଦ୍ୟମ ସବୁରି ଆଦର ପାଆନ୍ତି । କିନ୍ତୁ ନିଜ ସ୍ୱାର୍ଥ ହାସଲ ନିମନ୍ତେ ଜଗତର ହିତ ନାମରେ ଗରୀବଙ୍କ ଗରିବୀକୁ ଥୋପ କରି ଫେସବୁକର ଫ୍ରି ବେସିକ୍ସ କେବଳ ନିନ୍ଦା ପାଇଛି । ଲୋକଙ୍କ ସମର୍ଥନ ପାଇବାକୁ ହେଲେ କିଛି ପରିମାଣରେ ସଚ୍ଚା ହେବାକୁ ଯେ ପଡ଼ିବ ଏ କଥାଟି ଫେସବୁକ ଏବେଠୁ ହେଜିଲେ ଆଗକୁ ମଙ୍ଗଳ ହେବ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଲେଖକ ପରିଚୟ:</p>
<p style="text-align: justify;">ଶୁଭାଶିଷ ପାଣିଗ୍ରାହୀ ବେଙ୍ଗାଳୁରର ସେଣ୍ଟର ଫର ଇଣ୍ଟରନେଟ ଆଣ୍ଡ ସୋସାଇଟିରେ ଭାରତୀୟ ଭାଷାରେ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ଓ ଉଇକିମିଡ଼ିଆ ପ୍ରକଳ୍ପ ତଥା ସ୍ୱେଚ୍ଛାସେବୀ ସମୂହର ବିକାଶ ନିମନ୍ତେ ବିଗତ କିଛି ବର୍ଷ ଧରି କାମ କରୁଛନ୍ତି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଆଗରୁ ଇଂରାଜୀ ସମେତ ବିଭିନ୍ନ ଦକ୍ଷିଣ ଏସୀୟ ଭାଷାରେ ଉଇକିପିଡ଼ିଆର ବିକାଶ ପାଇଁ ସେ ଉଇକିମିଡ଼ିଆ ଫାଉଣ୍ଡେସନରେ ସକ୍ରିୟ ଥିଲେ । ଉଇକିମାନିଆ ହଂକଂ, ଲଣ୍ଡନ ଓ ମେକ୍ସିକୋ ସିଟି, ଓପନ ନଲେଜ ଡେ ବର୍ଲିନ, ଗ୍ଲୋବାଲ ଭଏସେସ ସମିଟ ଫିଲିପାଇନ୍ସ ଆଦି ଦେଶବିଦେଶରେ ଭାଷାର କମ୍ପ୍ୟୁଟରୀକରଣ ଓ ଭାଷା ପାଇଁ ଟେକନୋଲୋଜି ବିକାଶ ସମ୍ବନ୍ଧରେ ସେ ବିଭିନ୍ନ ସମ୍ମିଳନୀରେ ନିଜର ବକ୍ତବ୍ୟ ପ୍ରଦାନ କରିଛନ୍ତି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଦୀର୍ଘ ଦିନ ଧରି ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ସହିତ ମୋଜିଲା, ଓପନ ଗ୍ଲାମ, ଗ୍ଲୋବାଲ ଭଏସେସ, ଓପନସୋର୍ସ ଡଟ କମ ଆଦି ବିଶ୍ୱସ୍ତରୀୟ ପ୍ରକଳ୍ପ ସହ ସକ୍ରିୟ ଭାବେ ଜଡ଼ିତ । ଜଣେ ନିୟମିତ ସ୍ତମ୍ଭକାର ଭାବେ ସେ ବିଭିନ୍ନ ଓଡ଼ିଆ ଓ ଇଂରାଜୀ ଖବରକାଗଜ, ବ୍ଲଗ ଆଦିରେ ଓ ନିଜ ବ୍ଲଗ http://psubhashish.comରେ ନିଜର ନିବନ୍ଧ ଲେଖନ୍ତି ।ଟୁଇଟରରେ ଶୁଭାଶିଷଙ୍କ ସହ @subhapa ରେ ଯୋଗାଯୋଗ କରିହେବ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ସେଣ୍ଟର ଫର ଇଣ୍ଟରନେଟ ଆଣ୍ଡ ସୋସାଇଟି, ବେଙ୍ଗାଳୁର<br /> psubhashish@gmail.com</p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/a2k/blogs/b15b47b24b47-b2eb3eb17b23b3e-b2bb47b38b2cb41b15b30-b2bb4db30b3f-b2cb47b38b3fb15b4db38'>https://cis-india.org/a2k/blogs/b15b47b24b47-b2eb3eb17b23b3e-b2bb47b38b2cb41b15b30-b2bb4db30b3f-b2cb47b38b3fb15b4db38</a>
</p>
No publishersubhaCIS-A2KOdia WikipediaAccess to Knowledge2016-01-28T07:23:37ZBlog Entryଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପାଠାଗାର: ଓଡ଼ିଆରେ ଡିଜିଟାଲ ପାଠାଗାର ଆନ୍ଦୋଳନର ନୂଆ ମୁହଁ
https://cis-india.org/a2k/blogs/b13b21b3cb3fb06-b09b07b15b3fb2ab3eb20b3eb17b3eb30-b13b21b3cb3fb06b30b47-b21b3fb1cb3fb1fb3eb32-b2ab3eb20b3eb17b3eb30-b06b28b4db26b33b28b30-b28b42b06-b2eb41b39b01
<b>Many would be searching for Odia-language books on the internet. Many would feel like correcting typos and other mistakes when found while reading a book, even online. Odia Wikisource is as a platform all those book lovers who want to read Odia books online and want to make more books available online.</b>
<p> </p>
<p style="text-align: justify;">The article by Subhashish Panigrahi was published in <a class="external-link" href="http://odia.yourstory.com/read/00bfeed0c2/-">Your Story</a> on January 12, 2016.</p>
<hr />
<p style="text-align: justify;">ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଅନେକେ ଓଡ଼ିଆ ବହି ଖୋଜୁଥିବେ । ପୁରୁଣା ବହିରେ ପ୍ରକାଶନ ବା ଛାପା-ଜନିତ ଭୁଲ ଭଟକା ଆଖିରେ ପଡ଼ିଲେ ଯେମିତି ଆମେ ବହିରେ କଲମରେ ଗାର ମାରିଦେଉ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ସେମିତି ଭୁଲଟିଏ ଦେଖିଲେ ଭୁଲଟି ସୁଧାରିବାକୁ ହାତ ବଳିବ । ଏ ସବୁ ପ୍ରକାର ଦ୍ୱନ୍ଦର ସମାଧାନ ଏଣିକି ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଉପଲବ୍ଧ ଓଡ଼ିଆ ପାଠାଗାର "ଉଇକିପାଠାଗାର" ଦ୍ୱାରା ସମ୍ଭବ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଭାଷାଟିଏ ବଢ଼ିଲେ ବଢ଼ନ୍ତି ବ୍ୟବହାରୀ । ବଢ଼େ ସେ ଭାଷାର ଅଭିଲେଖ । ଆଉ ଆମ ଭାଷାଟି କେଇ ଶହ-ହଜାର ବର୍ଷ ଭିତରେ ଶାଖା ପ୍ରଶାଖା ମେଲି ଯେ କେଡ଼େ ବିଶାଳ ହୋଇଛି ତାହା ଆମେ ଜାଣୁ । ଭାଷା ନଈଟି ବହୁ ଜାଗା ଦେଇ ବହୁ ବହୁ ଅନେକ ବହି ମଧ୍ୟ ଉତୁରିଉଠିଛି । ସେ ବହିମାନଙ୍କ ଭିତରୁ ଜଣାଶୁଣା ଲେଖକଙ୍କ ବହିଗୁଡ଼ିକ ଭଲ ଭାବେ ସଂରକ୍ଷିତ ହୋଇ ପୁନଃମୁଦ୍ରଣ ହେବା ସହିତ ପିଢ଼ି ପିଢ଼ି ଧରି ପଢ଼ାହେଉଛି । ହେଲେ ଗୁରୁତ୍ତ୍ୱପୂର୍ଣ ତଥ୍ୟ ଥାଇ ମଧ୍ୟ ଅନେକ ବଣମଲ୍ଲୀ ସମ ଉପାଦେୟ ବହି ପ୍ରଚାର ପ୍ରସାର ଅଭାବରୁ ଲୋକଲୋଚନକୁ ଆସିପାରିନାହିଁ । ତା ଛଡ଼ା ଅନେକ ବହି ପ୍ରକାଶକ ଓ ଲେଖକଙ୍କ ସମ୍ବଳ ଅଭାବ ହେତୁ ବା ପାଠକଙ୍କ ଅନାଗ୍ରହ ଯୋଗୁ ସାରା ଓଡ଼ିଶା ବା ଓଡ଼ିଶା ବାହାରକୁ ଯାଇପାରନ୍ତି ନାହିଁ । ଏମିତି ଅବସ୍ଥାରେ ଆମ ଭବିଷ୍ୟତ ପିଢ଼ି ସବୁଯାକ ବହି ନ ହେଲେ ମଧ୍ୟ କିଛି ବହି ପାଇବେ ତ?</p>
<p style="text-align: justify;">ଆଗରୁ ଆମର କୋଠକାଠିଆ ସମାଜ ଥିଲା । ଏକାଠି ବହୁଲୋକ ବସି ଆଳାପ ଆଲୋଚନା କରୁଥିଲେ । ବହି ପଢ଼ାଠୁ ଆରମ୍ଭ କରି ନ୍ୟାୟ ବିଚାର ଯାଏ ସବୁ ହେଉଥିଲା ସେଇଠି । ଆମ ବଡ଼ବଡ଼ୁଆମାନେ ସବୁ ଗୁରୁତ୍ତ୍ୱପୂର୍ଣ୍ଣ ସିଦ୍ଧାନ୍ତ ସେଇଠି ନେଉଥିଲେ । ଅନେକ ସ୍ଥାନରେ ବୁଦ୍ଧଙ୍କ ଛବି ଖୋଜିଲେ ଏବେ ବି ଗଛ ତଳେ ଚଉକିପରେ ଏକାଠି ହୋଇ ଲୋକେ ବିଚାର କରୁଥିବା ଦେଖିବାକୁ ମିଳେ । ପରେ ଭାଗବତ ଟୁଙ୍ଗିରେ ଆମର ଭାଗବତ ପଢ଼ାହେଲା । ସେ ଥିଲା କେଇଘଣ୍ଟା ପାଇଁ ପାଠାଗାର ଆଉ ବାକି ବେଳ ପାଇଁ ଚଳଣି ଆଉ ନ୍ୟାୟଘର । ପରେ ବହିର ଆଲୋଚନାଠାରୁ ସଂଗ୍ରହ ଓ ସଂରକ୍ଷଣ ଲୋଡ଼ା ପଡ଼ିବାରୁ ପାଠାଗାର ଆରମ୍ଭ ହେଲା । ତେବେ ଧୀରେ ଧୀରେ ଲୋକେ ବହି ପଢ଼ାଠାରୁ ଦୂରେଇ ଯିବାରୁ ପାଠାଗାର ବଣମଲ୍ଲୀ ସମାନ ହୋଇପଡ଼ିଲାଣି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଆଜିର ପିଢ଼ି ଯେବେ ପୂରାପୂରି ଡିଜିଟାଲ ମୁହାଁ ହୋଇସାରିଲେଣି ଆମକୁ ବିଚାରିବାକୁ ହେବ ଏ ରାଶି ରାଶି ପୋଥି କାହା ପାଇଁ । ସମାଜଟିଏ ତା'ର ଆଗାମୀ ଭବିଷ୍ୟତର ଆଖିରେ ସପନ ଦେଖେ । ତେଣୁ ଅଧୁନାତନ ପିଢ଼ିର ଆବଶ୍ୟକତାକୁ ଅଣଦେଖା କରି କେବଳ ବହି ଛାପିଲେ ପାଠାଗାର ଯେ ଅଳିଆଗଦାରେ ପରିଣତ ନ ହେବ କିଏ କହିବ?</p>
<p style="text-align: justify;">ଆଗାମୀ ପିଢ଼ି ପାଇଁ କଣ ଲେଖା ହେବ କଣ ଲେଖା ନ ହେବ ଆଉ କିପରି ଲେଖା ହେବ ତାହା ଏକ ଜଟିଳ ବିଷୟ । ଭାଷା କହିଲେ ଖାଲି ସାହିତ୍ୟକୁ ବୁଝାଏ ନାହିଁ ବରଂ ସାହିତ୍ୟ ଭାଷାର ଏକ ଅଂଶ ବୋଲି ଅନେକଙ୍କୁ ବୁଝିବାକୁ ପଡ଼ିବ । ବିଭିନ୍ନ ଧରଣର ରଚନା ଓ ସେସବୁ ସାଇତା ହେବାର ଆବଶ୍ୟକତା ବହୁ ଭାବେ ରହିଛି । ଆମେ ଆଗକୁ ବଢ଼ିବା ବେଳେ ଆଉ ନୂଆ ଭାବିବା ବେଳେ ଆଗରୁ ଘଟିଥିବା ଘଟଣା ଆମ ପାଦ ତଳର ନିଅଁ ଭଳି କାମ କରେ । ତେଣୁ ନୂଆ ପିଢ଼ି ବହିଠାରୁ ଦୂରେଇ ଯାଉଛନ୍ତି ବୋଲି ଚୋରକୁ ମାନ ମାରି ଖପରାରେ ଖାଇବା ବୋକାମି ହେବ । ବେଳେବେଳେ ତାଙ୍କୁ ଅଣଦେଖା କରି କେବଳ ଛପା ବହି ପଢ଼ୁଥିବା ଲୋକଙ୍କ ପାଇଁ ବହି ଛପାହେଉଛି ବୋଲି ବୋଧହୁଏ । କାଗଜ ପରେ ଛପା ବହି ଯେତେ ନିଜର ଲାଗିଲେ ମଧ୍ୟ ଦିନେ ନା ଦିନେ ଚିରିବ କି ଉଇଙ୍କ ଆହାର ହେବ । ଆଉ ଆଗତ ଦିନ ପାଇଁ ତାକୁ ସାଇତି ରଖିବାର ସଳଖ ବାଟଟିଏ ହେଲା ତା'ର ଡିଜିଟାଲ କପି ତିଆରିବା । ଇଂରାଜୀ, ଫ୍ରେଞ୍ଚ, ସ୍ପାନିସ, ଜର୍ମାନ, ଜାପାନୀ ଆଦି ଭାଷାରେ ଲେଖା ପୋଥିପତର ସବୁ ସେଠାର ପାଠକ ଆଜି ବି ଆମ ଭଳି ବହି ଧରି ପଢ଼ିବାକୁ ଭଲ ପାଆନ୍ତି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଲଣ୍ଡନରେ କିଛି ଦିନର ରହଣି କାଳରେ ଦେଖି ଅଭିଭୂତ ହେଲି ସେଠା ଲୋକଙ୍କ ବହି ପଢ଼ାର ସଉକ । ଟ୍ରେନ ଷ୍ଟେସନ ବାଡ଼ାକୁ ଆଉଜି କିଏ ପଢ଼ୁଛି ତ କିଏ ଜନଗହଳି ଥାନରେ କଣଟିଏ ବାଛି ଫରଦ ପରେ ଫରଦ ଲେଉଟଉଛି । କିନ୍ତୁ ସେଠାର ପାଖାପାଖି ସବୁ ନୂଆ ବହି ଉଭୟ ଛପା ଓ ଇ-ବହି ବିକ୍ରୀ ହେଉଛି ।</p>
<p style="text-align: justify;">ନୂଆ ଟେକନୋଲୋଜି ଆସିଗଲା ବୋଲି ପୁରୁଣା ପୂରା ଫୋପାଡ଼ିଦେବା କେବଳ ମଝିମଝିଆ ସମାଜର ଲକ୍ଷଣ । ହେଲେ ଉଚ୍ଚତର ସମାଜରେ ପୁରୁଣା ଓ ନୂଆର ବିଭା ସବୁଠି ଦେଖିବାକୁ ମିଳେ । ତେଣୁ ଆମ ବହିମାନଙ୍କ ବିକ୍ରି କମିଯିବ ବୋଲି ହାଉଳି ଖାଇ ଆମେ ଏକ ପିଢ଼ିକୁ ଆମ ବହିର ବାସନାପାଣିରୁ ବଞ୍ଚିତ କରୁନୁ ତ? ଯଦି ସତରେ ଆମ ପର ପିଢ଼ି ଅମା ବହିଯାକ ନ ପଢ଼ନ୍ତି ତାହେଲେ ଏ ଜାତିର ଇତିହାସରେ ଆମେ ଲାଙ୍ଗୁଡ଼ଜକା ଆଉ ଚିରକାଳ ଦୋଷୀ ହୋଇ ରହିହେବୁ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ଆଉ ବହି କିଣି ହାତରେ ଧରି ପଢ଼ୁଥିବା ଲୋକଟି କେବେ ହେଁ ମୋବାଇଲ-ଟ୍ୟାବଲେଟ-କିଣ୍ଡିଲ-କମ୍ପୁଟରରେ ପଢ଼ିବାକୁ ସୁଖ ମଣିବ ନାହିଁ । କିନ୍ତୁ ଫ୍ଲାଇଟରେ ଯିବା ବେଳେ ଲୋଡ଼ା ପଡ଼ିଲେ ଡିଜିଟାଲ ମାଧ୍ୟମରେ ପଢ଼ିବ । ଆଉ ବିଶାଳ ଗ୍ରନ୍ଥର କେଉଁ କୋଣରେ ଲେଖାଟିଏ ଖୋଜିବାକୁ ଚାହିଁଲେ ସବୁ ପୃଷ୍ଠା ନ ଖୋଜି ପାଠକଟିଏ ସଳଖେ ସଳଖେ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଖୋଜିପାରିବ ।</p>
<p style="text-align: justify;">ବହିର ଡିଜିଟାଲ ରୂପ ତିଆରିବାରେ <strong>ସୃଜନିକା</strong> ନାମକ ଅନୁଷ୍ଠାନର ଅବଦାନ କାହିଁରେ କେତେ । ପାଖାପାଖି ଦେଢ଼ ଲକ୍ଷ ପୃଷ୍ଠା ସ୍କାନ କରି ସେମାନେ ଅନେକ ଇ-ବହି ତିଆରି କରିସାରିଲେଣି । ୧୮୫୦-୧୯୫୦ ଭିତରେ ଛପା ଓଡ଼ିଆ ପତ୍ରପତ୍ରିକାସବୁ ପ୍ରାୟ ଏଥିରେ ସାମିଲ । odia.org ନାମକ ଆଉ ଏକ ୱେବସାଇଟ କିଛି ନିଜ ଉଦ୍ୟମରେ ଆଉ କିଛି ବାକିମାନଙ୍କ ସହଯୋଗରେ କିଛି ଓଡ଼ିଆ ବହି ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ଉପଲବ୍ଧ କରାଇଛନ୍ତି । <a href="https://archive.org/search.php?query=%28odia%29">ଇଣ୍ଟରନେଟ ଆରକାଇଭ</a> (archive.org) ସାଇଟରେ ବହିସବୁ ପିଡ଼ିଏଫ ଭାବେ ଅପଲୋଡ଼ କଲେ ତାହା ମୋବାଇଲ ଓ ଅନ୍ୟାନ୍ୟ ଆକାରରେ ଦେଖିବାକୁ ସୁବିଧା । ହେଲେ ଲୋଡ଼ାଥିଲା ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ପାଠାଗାରଟିଏ । ହେଲେ ଇଣ୍ଟରନେଟ ଯେତେବେଳେ ଖାଲି ପାଠକ ରହିଲେ କି ମଉଜ? ଦିଆନିଆ ନଥାଇ ସେ କି ଇଣ୍ଟରନେଟ? ପାଠକ ଯଦି କେଉଁଠି ଭୁଲଟିଏ ଦେଖିଲେ ତାକୁ ବଦଳାଇ ପାରୁଥିବେ ତାହେଲେ ସିନା । ଅନେକେ ହୁଏତ ଜାଣିନଥିବେ ଏ ସମାଧାନର ବାଟଟିଏ ରହିଛି ।</p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/a2k/blogs/b13b21b3cb3fb06-b09b07b15b3fb2ab3eb20b3eb17b3eb30-b13b21b3cb3fb06b30b47-b21b3fb1cb3fb1fb3eb32-b2ab3eb20b3eb17b3eb30-b06b28b4db26b33b28b30-b28b42b06-b2eb41b39b01'>https://cis-india.org/a2k/blogs/b13b21b3cb3fb06-b09b07b15b3fb2ab3eb20b3eb17b3eb30-b13b21b3cb3fb06b30b47-b21b3fb1cb3fb1fb3eb32-b2ab3eb20b3eb17b3eb30-b06b28b4db26b33b28b30-b28b42b06-b2eb41b39b01</a>
</p>
No publishersubhaCIS-A2KOdia WikipediaOdia WikisourceAccess to Knowledge2016-01-28T07:25:34ZBlog EntryOdia books now available online
https://cis-india.org/openness/news/the-pioneer-november-30-2014-odia-books-now-available-online
<b>Book lovers can now read Odia books online with the launching of the Odia Wikisource, a sister project of Odia Wikipedia, here on Friday.</b>
<p style="text-align: justify; ">The article was published in the <a class="external-link" href="http://www.dailypioneer.com/state-editions/bhubaneswar/odia-books-now-available-online.html">Pioneer</a> on November 30, 2014</p>
<hr />
<p style="text-align: justify; ">The Odia Wikimedia community, a volunteer community that contributes to Odia Wikipedia and its sister projects, in collaboration with the Bangalore-based Centre for Internet and Society (CIS) formally launched the facility.</p>
<p style="text-align: justify; ">Odia Wikisource houses scores of Odia language books online and is available for free at https://or.wikisource.org. It is not just an online library but it focuses on bringing rare and old books that are out of copyright. Notably, the CIS-A2K, a domain of the CIS, has been instrumental in encouraging many notable authors in the State to change their license terms to Creative Commons Share-Alike (CC-by-SA) license, a license that allows public access and ability to reuse the content to expand the knowledge base in Odia language on internet.</p>
<p style="text-align: justify; ">Besides, a discussion on setting of a roadmap for Odia book digitization was held on the occasion. Later, a documentary on ‘Odia: Silalekharu Mobile’ was screened followed by an award ceremony.</p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/openness/news/the-pioneer-november-30-2014-odia-books-now-available-online'>https://cis-india.org/openness/news/the-pioneer-november-30-2014-odia-books-now-available-online</a>
</p>
No publisherpraskrishnaOpennessOdia WikipediaAccess to Knowledge2014-12-27T02:16:19ZNews ItemArticle on Odia Wikipedia in Odiapua
https://cis-india.org/openness/news/odiapua-december-1-2014-article-on-odia-wikipedia
<b></b>
<p style="text-align: justify; ">The article was <a class="external-link" href="http://odiapua.org/index.php?readnews=5670&title=">published in Odiapua</a> on December 1, 2014.</p>
<hr />
<p style="text-align: justify; ">ଭୁବନେଶ୍ୱର (୨୮ ନଭେମ୍ବର): ବିଶ୍ୱବ୍ୟାପୀ ସ୍ୱେଚ୍ଛାସେବୀଙ୍କ ଦ୍ୱାରା ବହୁଭାଷୀ ଜ୍ଞାନକୋଷ ନିର୍ମାଣରେ ଆନ୍ଦୋଳନ ସୃଷ୍ଟି କରିଥିବା ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆର ସହ-ପ୍ରକଳ୍ପ "ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପାଠାଗାର" ଆଜି ଭୁବନେଶ୍ୱର ଠାରେ ଉନ୍ମୋଚନ ହୋଇଯାଇଛି । ଇଣ୍ଟରନେଟରେ or.wikisource.org ୱେବସାଇଟରେ ଉପଲବ୍ଧ ଏହି ପ୍ରକଳ୍ପ ଦୁଇବର୍ଷ ତଳେ ଆରମ୍ଭ ହୋଇ ଓଡ଼ିଆ ଭାଗବତ ସମେତ ଭିନ୍ନ ଭିନ୍ନ କବି ଓ ଲେଖକଙ୍କ ଆହୁରି ୩୧ ଗୋଟି ରଚନାରେ ଭରା । ଆଜି ସ୍ଥାନୀୟ ଜୟଦେବ ଭବନରେ ଏକ "ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପାଠାଗାର ସଭା ୨୦୧୪"ରେ ଏହାକୁ ଉନ୍ମୋଚନ କରି ବରିଷ୍ଠ ଭାଷାବିଦ ଦେବୀପ୍ରସନ୍ନ ପଟ୍ଟନାୟକ ଏହା ଓଡ଼ିଶା ବାହାରେ ଥିବା କିମ୍ବା ପାଠାଗାର ଯାଇ ବହି ଆଣି ପଢ଼ିବାର ସୁଯୋଗ ପାଉନଥିବା ଓଡ଼ିଆଙ୍କ ପାଇଁ ଖୁବ ଉପଯୋଗୀ ହେବ ମତ ପ୍ରକାଶ କରିଥିଲେ । ଦୈନିକ "ସମ୍ବାଦ"ର ସମ୍ପାଦକ ସୌମ୍ୟରଞ୍ଜନ ପଟ୍ଟନାୟକ ଏଥିରେ ମୁଖ୍ୟ ଅତିଥି ଭାବେ ଯୋଗ ଦେଇ ଇଣ୍ଟରନେଟକୁ ଆମ ଭାଷାର ମାରକ ନୁହେଁ, ବରଂ ମିତ କରି ଏହାକୁ ଆମ ଭାଷାର ଉନ୍ନତିରେ ବ୍ୟବହାର କରିବା ଉପରେ ଗୁରୁତ୍ୱାରୋପ କରିଥିଲେ । "ଆମ ଓଡ଼ିଶା" ଦ୍ୱାରା ପ୍ରକାଶିତ ବିଭିନ୍ନ ବିଷୟର ୧୯ ଖଣ୍ଡ ବହି ସେ ଏହି ପ୍ରକଳ୍ପ ଜରିଆରେ ଡିଜିଟାଲକରଣ କରିବା ପାଇଁ ବିତରଣ କରିଥିଲେ । ଆଗକୁ ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆ ସହ ମିଶି ସେ ସମ୍ବାଦ ତଥା ଆମ ଓଡ଼ିଶାର ବିଭିନ୍ନ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷା ଓ ସଂସ୍କୃତିଭିତ୍ତିକ କାର୍ଯ୍ୟକ୍ରମ କରିବା ବିଷୟରେ ମଧ୍ୟ ଉଲ୍ଲେଖ କରିଥିଲେ । ଏହି ସଭାର ସଭାପତିତ୍ୱ କରି ବିଶିଷ୍ଠ କବି ଓ ଚିନ୍ତକ ଡ ହରପ୍ରସାଦ ଦାସ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷାରେ ଇଣ୍ଟରନେଟରେ ରହିଥିବା ଶୂନ୍ୟସ୍ଥାନ ପୂରଣ କରିବା ପାଇଁ ଯୁବପିଢ଼ିକୁ ଆହ୍ୱାନ ଦେଇଥିଲେ ।<br /><br />ଓଡ଼ିଆ ବହିର ଅଭିଲେଖ କାମର ବିଶାଳ ଶ୍ରେୟ ସବୁବେଳେ ସୃଜନିକାକୁ ଯାଇଥାଏ । ସେମାନଙ୍କ ଉଦ୍ୟମରେ ୧୮୪୦-୧୯୪୦ ଭିତରେ ଛପା ଅନେକ ବହିର ଡିଜିଟାଲକରଣ ଭଳି ଐତିହାସିକ କାମଟିଏ ହୋଇଥିଲା । ଏ କାମକୁ ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପାଠାଗାର ଆଉ ପାଦେ ଆଗେଇ ନେବ ବୋଲି ଆଶା ସଂଚାର ହୋଇଛି । ଏଥିରେ ବହିର ସ୍କାନ ସହିତ ଟାଇପ କରା ଲେଖା (typed text) ଇଉନିକୋଡ଼ ନାମକ ଏକ ବିଶ୍ୱସ୍ତରୀୟ ମାନକରେ ରହିଥାଏ ଯାହାଫଳରେ ଜଣେ ବହିଟିଏ କମ୍ପୁଟର, ଟାବଲେଟ କି ମୋବାଇଲରେ ପଢ଼ିପାରିବ, ସେଥିରେ ଲେଖା ନେଇ ଆଉ କେଉଁଠି ଉଦ୍ଧୃତି ଦେଇପାରିବ ବା ଛପାଇ ପାରିବ । ସ୍କାନ କରା ବହିଠାରୁ ଏଥିରେ ଉପଲବ୍ଧ ବହିସବୁ ଯଥେଷ୍ଟ ହାଲୁକା ଓ ଏଥିରୁ ପିଡିଏଫ କରି ଜଣେ ଇଣ୍ଟରନେଟ ବିନା ମଧ୍ୟ ବହି ପଢ଼ିପାରିବ ବୋଲି ସେଣ୍ଟୃ । ଆଗକୁ ବହିର ଲେଖା ଶୁଣିବାର ବାଟ ମଧ୍ୟ ଆସୁଛି । କପିରାଇଟ ନଥିବା ଅନେକ ବିରଳ ବହି, ଭାଗବତ, ମହାଭାରତ ଭଳି ପୋଥିପୁରାଣଠୁ ଆରମ୍ଭ କରି ନୂଆ ଅନେକ ବହି ଏଥିରେ ସ୍ଥାନ ପାଇପାରିବ । ପଦ୍ମଶ୍ରୀ ଡ ଦେବୀପ୍ରସନ୍ନ ପଟ୍ଟନାୟକ, ରାମକୃଷ୍ଣ ନନ୍ଦ, ଡ ଜଗନ୍ନାଥ ମହାନ୍ତି, ଡ ସୁବ୍ରତ ପୃଷ୍ଟି ଓ ନିର୍ମଳା କୁମାରୀ ମହାନ୍ତି ଆଦି ଲେଖକଙ୍କ ଅନେକ ଗବେଷଣାଭିତ୍ତିକ ବହିରୁ ଆରମ୍ଭ କରି ବିନୟ ପଟ୍ଟନାୟକ, ଭାରତ ମାଝି ଓ ମନୋଜ ପଣ୍ଡାଙ୍କ ସାହିତ୍ୟ କୃତି ତଥା "ଆମ ଓଡ଼ିଶା" ଓ "ସମଦୃଷ୍ଟି" ଭଳି ପ୍ରକାଶନ ସଙ୍ଗଠନର ବହିମାନ ସତ୍ୱାଧୀକାରୀଙ୍କ ଉଦାର ଅନୁମତି କ୍ରମେ ଏଥିରେ ସ୍ଥାନୀତ । ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପାଠାଗାରରେ ସର୍ବାଧିକ ୧୨୦୦ରୁ ଅଧିକ ଥର ସମ୍ପାଦନା କରି ପାହାପାଖି ୪ ଖଣ୍ଡ ବହିକୁ ପୁନଟାଇପ କରିଥିବା ପଙ୍କଜବାଳା ଷଡ଼ଙ୍ଗୀ ଓଡ଼ିଶା ବାହାରେ ରହି ଓଡ଼ିଶାର ମହାନ କଳା-ଚଳଣି-ଭାଷା ସମ୍ବନ୍ଧରେ ଅଧିକ ଜାଣିବାର ଶ୍ରେଷ୍ଠ ବାଟ ବୋଲି ଅଭିହିତ କରନ୍ତି । ଭୁବନେଶ୍ୱରରେ ଥିବା ଉଇକିଆଳି ଓ ବେଙ୍ଗାଳୁରୁର ସେଣ୍ଟର ଫର ଇଣ୍ଟରନେଟ ଏଣ୍ଡ ସୋସାଇଟି ସହାୟତାରେ ଭୁବନେଶ୍ୱରର କିସ ଅନୁଷ୍ଠାନର ୯ ଜଣ ଶିକ୍ଷକ ଓ ପାଖାପାଖି ୫୦ ଜଣ ଛାତ୍ର ଏଯାବତ ୪ଟି ବହି ଟାଇପ କରିସାରିଲେଣି । ପିଲାମାନେ ଓଡ଼ିଆ ଭାଷା ଓ ଏଥିରେ ଟାଇପ କରିବା ଶିଖିବା ଭବିଷ୍ୟତରେ ତାଙ୍କ ଚାକିରିରେ ସହାୟକ ହେବ ବୋଲି କହନ୍ତି ଏହାକୁ ପରିଚାଳନା କରୁଥିବା କିସର ଶିକ୍ଷକ ପ୍ରୀତିନନ୍ଦା ରାୟ । ଆଉ କେଉଁଠି ଇଉନିକୋଡ଼ରେ ଟାଇପ ହୋଇ ନଥିବା ଓଡ଼ିଆ ଭାଗବତକୁ odia.org ରୁ ଆଣି ତାକୁ ଇଉନିକୋଡ଼ରେ ରୂପାନ୍ତର ୭ ଜଣ ନୂଆ ଉଇକିଆଳି ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପାଠାଗାରରେ ସ୍ଥାନୀତ କରିବା ସତରେ ଏକ ଐତିହାସିକ ପଦକ୍ଷେପ । ଆଗକୁ ଆମେ ବିରଳ ପୋଥି ଦୁଷ୍ପ୍ରାପ୍ୟ ଓ ଛପାଯାଉନଥିବା ବହିମାନ ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପାଠାଗାରରେ ଉପଲବ୍ଧ କରାଇବୁ ବୋଲି କହନ୍ତି ଓଡ଼ିଆ ଉଇକିପିଡ଼ିଆର ପରିଚାଳକ ମୃତ୍ୟଞ୍ଜୟ କର ।</p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/openness/news/odiapua-december-1-2014-article-on-odia-wikipedia'>https://cis-india.org/openness/news/odiapua-december-1-2014-article-on-odia-wikipedia</a>
</p>
No publisherpraskrishnaOpennessOdia WikipediaAccess to Knowledge2014-12-27T02:38:11ZNews ItemWinners of the Opensource.com 2015 Community Awards
https://cis-india.org/openness/news/opensource-2015-award-winners
<b>Every year, Opensource.com awards people from our community who have excelled in contributing and sharing stories about open source.</b>
<p>These stories are about open source as we use it in our everyday lives as well as how it helps to build a better world and future in technology. This year, we present to you the 2015 Opensource.com Community Awards in the following categories.</p>
<h3>People's Choice Awards</h3>
<p><b><a class="external-link" href="http://opensource.com/users/psubhashish" target="_blank">Subhashish Panigrahi</a></b></p>
<p><b><img src="https://cis-india.org/home-images/copy_of_Subhashish.jpg" alt="Subhashish" class="image-inline" title="Subhashish" /></b></p>
<p>An educator and open source activist, based in Bangalore, India.</p>
<h2 style="text-align: left; "><i>Reader's Choice Awards</i></h2>
<p style="text-align: left; "><i>Recognizes the community's favorite articles from 2014. Voted on by the community.</i></p>
<p><b><br /></b></p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/openness/news/opensource-2015-award-winners'>https://cis-india.org/openness/news/opensource-2015-award-winners</a>
</p>
No publisherpraskrishnaOpennessWikipediaOdia WikipediaWikimedia2015-02-12T01:23:44ZNews Itemଓଡ଼ିଆ ପାଇଁ ଓସିଆର: ଛପା ଲେଖାର ଛବିରୁ ଡିଇଟାଲ ଲେଖା
https://cis-india.org/a2k/blogs/samaja-subhashish-panigrahi-august-21-2016-ocr-works-and-using-it
<b>Though not an open source solution, Google's OCR works really well for Odia and other Indian languages. My column in the Odia daily the Samaja that was published last Saturday briefs about how the OCR works and has a step-by-step process to use it. There is also a little bit of background of Tesseract-based OCR that Debayan Banerjee worked in the past and Nasim Ali from the Odia Wikimedia community is currently working.</b>
<p>This was published in the Samaja on August 21, 2016:</p>
<hr />
<p> </p>
<p><img src="https://cis-india.org/home-images/SamajaAug21.jpg" alt="Samaja" class="image-inline" title="Samaja" /></p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/a2k/blogs/samaja-subhashish-panigrahi-august-21-2016-ocr-works-and-using-it'>https://cis-india.org/a2k/blogs/samaja-subhashish-panigrahi-august-21-2016-ocr-works-and-using-it</a>
</p>
No publishersubhaCIS-A2KOdia WikipediaAccess to Knowledge2016-08-23T15:16:00ZBlog EntryOdia Wikipedia Brings 14 Copyright Free Odia Books and a Free Odia Font
https://cis-india.org/news/odishabarta-march-29-2014-odia-wikipedia-brings-14-copyright-free-odia-books-and-free-odia-font
<b>Odia Wikimedia community has celebrated "Odisha Day" today at Jayadev Bhawan. </b>
<p style="text-align: justify; ">Subhashish Panigrahi from the Centre for Internet and Society read the annual report and shared the vision of the Wikimedia movement.</p>
<hr />
<p style="text-align: justify; ">Read the complete story published by Odishabarta on March 29, 2014<a class="external-link" href="http://www.orissabarta.com/index.php?option=com_content&view=article&id=15667:odia-wikipedia-brings-14-copyright-free-odia-books-and-a-free-odia-font&catid=35:top-stories"> here</a>.</p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/news/odishabarta-march-29-2014-odia-wikipedia-brings-14-copyright-free-odia-books-and-free-odia-font'>https://cis-india.org/news/odishabarta-march-29-2014-odia-wikipedia-brings-14-copyright-free-odia-books-and-free-odia-font</a>
</p>
No publisherpraskrishnaAccess to KnowledgeWikimediaWikipediaOdia WikipediaOpenness2014-04-06T06:18:22ZNews ItemOdia Wikipedia
https://cis-india.org/news/the-telegraph-march-29-2014-odia-wikipedia
<b></b>
<p style="text-align: justify; ">The article was <a class="external-link" href="http://epaper.telegraphindia.com/detail/72062-12380765.html">published in the Telegraph</a> on March 29, 2014. Subhashish Panigrahi spoke about the Odia Wikipedia plan.</p>
<hr />
<p style="text-align: justify; "><span class="Detail" id="lblmatter">Odia Wikipedia community recently celebrated Odisha Day at Jayadev Bhavan. Inaugurating the event, linguist Debiprasanna Pattanayak said that that most of the Odia publications were not available on the Internet and readers were devoid of easy access to those. He discussed the process of digitisation for preserving valuable books that are out of print.</span></p>
<p style="text-align: justify; "><span class="Detail"><span class="Detail" id="lblmatter">Odia wikipedia has been trying to popularise use of the language on the Internet since 2002. The aim of the gathering was to enrich the online encyclopaedia and get more books digitised. Eleven volumes of works of Jagannath Mohanty were released on the occasion.</span></span></p>
<p style="text-align: justify; "><span class="Detail"><span class="Detail"><span class="Detail" id="lblmatter">The Kalinga Institute of Social Sciences will digitise these books by training their students.</span></span></span></p>
<p style="text-align: justify; "><span class="Detail"><span class="Detail"><span class="Detail"><span class="Detail" id="lblmatter">Guests released a DVD containing a new Odia Unicode font designed by www. odialanguage. com.</span></span></span></span></p>
<p style="text-align: justify; "><span class="Detail"><span class="Detail"><span class="Detail"><span class="Detail"><span class="Detail" id="lblmatter">Subhashish Panigrahi from the Centre for Internet and Society read out the annual report and the vision of Odia wikipedia.</span></span></span></span></span></p>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/news/the-telegraph-march-29-2014-odia-wikipedia'>https://cis-india.org/news/the-telegraph-march-29-2014-odia-wikipedia</a>
</p>
No publisherpraskrishnaAccess to KnowledgeWikimediaWikipediaOdia WikipediaOpenness2014-04-08T05:29:02ZNews ItemOdisha 2014: Coverage in Odisha Samay
https://cis-india.org/news/odishasamay-march-30-2014-odisha-2014-coverage
<b>Odisha Samay published a report of the Odisha 2014 event on March 30, 2014.</b>
<table class="plain">
<tbody>
<tr>
<th><img src="https://cis-india.org/home-images/OdishaSamay.png" alt="Odisha Samay" class="image-inline" title="Odisha Samay" /></th>
</tr>
<tr>
<td>Above: A scanned version of the report published in Odisha Samay on March 30, 2014.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>
For more details visit <a href='https://cis-india.org/news/odishasamay-march-30-2014-odisha-2014-coverage'>https://cis-india.org/news/odishasamay-march-30-2014-odisha-2014-coverage</a>
</p>
No publisherpraskrishnaAccess to KnowledgeWikimediaWikipediaOdia WikipediaOpenness2014-04-08T05:48:13ZNews Item